V nejistých časech poznačených pandemií se život na realitním trhu chvíli zastavil, ale ceny nemovitostí nadále rostly. Otázkou zůstává, co se bude dít s úrokových sazbami. Vyplatí se s koupí bydlení počkat, nebo už není třeba váhat?
Na začátku pandemie, v jarních měsících, došlo ke snížení poptávky po nemovitostech. Covid-19 zpřehazoval naše priority, lidi zajímalo hlavně zdraví, pocítili obavy o svou finanční situaci a mnozí byli nuceni odložit otázku nového bydlení. Tento stav však netrval příliš dlouho. „Už v červnu nastalo oživení na realitním trhu a došlo ik výraznějšímu nárůstu nových úvěrových obchodů, což souvisí hlavně s uvolňováním karanténních opatření a opětovným otevíráním ekonomiky. Proto během 2. letošního kvartálu rostly i ceny nemovitostí a přetrvával i zájem o jejich koupi ze strany našich obyvatel. Průměrná cena bydlení se mezičtvrtletně (tedy oproti 1. kvartálu 2020) zvýšila o 3,6% a meziročně až o 11,2%, což představovalo nejrychlejší růst od roku 2008. Cena za metr čtvereční nemovitosti tak dosáhla úrovně až 1 731 Eur. Růst byl zaznamenán při cenách bytů i domů,“ říká analytička Poštovní banky Jana Glasová.
Rostoucí ceny nemovitostí ve druhém kvartálu takříkajíc nekorespondovaly s makroekonomickým vývojem, který představoval pokles HDP, mezd a nárůst nezaměstnanosti. „Je to dáno pravděpodobně tím, že ještě doháněly důsledky příznivého ekonomického vývoje před pandemií, kdy byl zájem lidí o koupi nemovitostí vysoký. A ti, kdo řešení nového bydlení po vypuknutí pandemie odložili na později, se po návratu do normálního života k tomu vrátili. Kromě toho, současná koronakrize neměla stejný dopad na všechny příjmové skupiny obyvatelstva,“ upozorňuje J. Glasová. Zatímco nižší příjmové skupiny byly zasaženy ve větší míře, domácnosti s vyšším příjmem ekonomické důsledky nemusely až tak silně pocítit. A jelikož právě tyto domácnosti s vyšším příjmem tvoří i největší část zájemců o bydlení, poptávka po bydlení zůstala téměř nedotčená.
Svědčí o tom i zájem lidí o hypotéku, který neutichl ani v době, kdy nás virus zavřel doma. „Můžeme potvrdit, že během první vlny pandemie nedošlo k citelnému poklesu poptávky po hypotečních úvěrech, a to navzdory tomu, že opatřeními vůči pandemii byla výrazně zasažena ekonomika. Pod vlivem pandemie jsme nezaznamenali ani pokles částky úvěru, kterou klienti získávají. V případě druhé vlny očekáváme, že opatření budou adresnější a ekonomika nebude tak výrazně zasažena. Nevzniká tedy předpoklad pro pokles čerpaných úvěrů,“ uvádí mluvčí Poštovní banky Lýdia Žáčková.
Banky očekávají, že v nadcházejících měsících bude přetrvávat poptávka po hypotékách hlavně ze strany těch lidí, kteří chtěli řešit vlastní bydlení, ale během pandemie to raději odložili. Nyní se k tomu vracejí, co bude ceny nemovitostí nadále tlačit směrem nahoru, respektive, držet je na aktuálních úrovních.
Zároveň stále platí, že lidi k řešení vlastního bydlení motivuje nízká úroková sazba hypoték. „Naši klienti dnes mohou bydlet s nejnižším úrokem již od 0,5 % ročně při výhodné 3leté fixaci. Refinancováním, přenesením již existující hypotéky z jiné banky, mohou ušetřit na měsíčních splátkách až desítky eur. Šetřit je třeba tam, kde to má smysl,“ radí mluvčí Poštovní banky.
